INFO
volně přístupné

Kostelíček Velmi pěkné zbytky skalního hrádku či tvrze nazývané dnes Kostelíček leľící na ľluté turistické značce mezi obcemi ©emanovice a Malá Jestřebice severně od vsi Kokořína, asi 5,5 km severozápadně od Mąena. Díky prostorné skalní světničce je místo příhodné i jako úkryt v nepohodě či pro přespání za deątě.

K zajímavé lokalitě zvané dnes Kostelíček nejsou dnes bohuľel k dispozici ľádné písemné historické zprávy a není znám tedy ani její původní název.
Podle některých badatelů je lokalita spojována s rytířským sídlem Kostelec, o němľ naopak zprávy existují, ale nebylo doposud zcela přesvědčivě lokalizováno. Tento Kostelec se připomíná jiľ k roku 1318 ve vlastnictví Půty z Vidimi a v rozmezí let 1411-74 se jiľ objevuje několik predikátů z Kostelce. I kdyľ je tedy informací poskrovnu, početné nálezy středověké keramiky a dokonce kachlů jednoznačně potvrzují osídlení lokality od 2. poloviny 13. století aľ do 14. století.
Dodnes jasně patrný je rovněľ vojenský charakter. Lokalita bývá také ve starąí vlastivědné literatuře popisována jako úkryt protestantů v pobělohorské době a badatel J. B. Cinibulk zde rovněľ uvádí poustevnu; ani jedna z těchto tezí není ale nijak potvrzena. Lokalitu tvoří mohutný pískovcový skalní blok, obíhaný niľąí terasou a chráněný na východní čelní straně ąirokým tesaných příkopem. Na jihu je patrné původní schodiątě vedoucí na vrcholovou ploąinu, snadnějąí způsob je ovąem přes skalní převis - světničku, z níľ vede ve skále tesaná chodbička s pozůstatky dřevěného rámu dveří do podvalí hlavní stavby - snad původně dřevěné obytné věľe, která stávala v západní části horní ploąiny. I z tohoto podvalí vedou daląí tesané schody přímo na ploąinu. Podle daląích úprav skalního podloľí, kůlových jamek a draľí existovaly na ploąině i daląí lehčí stavební konstrukce. Zajímavostí je, ľe celý tento skalní blok mohl být původně pouze jádrem mnohem větąího opevnění, např. středověkého hradiątě, nebo» nedaleko východním směrem je hřeben a přístupová komunikace přeruąena příkopem a vnitřním valem. Někteří badatelé vąak v tomto opevnění spatřují pozůstatky obléhacího opevnění a např. Petr Randus jej interpretuje jako fortifikaci značně mladąí, pravděpodobně zbudovanou ©védy aľ ze třicetileté války. Jednoznačné potvrzení a vyvrácení těchto hypotéz můľe přinést ale jen archeologický výzkum.